ViaLoxin Forte TM

ViaLoxin Forte TM

Epidemie 21. století

Chronickými záněty trpí více než polovina osob starších 50 let a stále častěji jimi trpí i mladší lidé. Konvenční medicína dokáže chronický zánět v časném stadiu diagnostikovat, ale z ekonomických důvodů to nedělá. Onemocněním se začne zabývat, až zánět nevratně poškodí zasaženou tkáň a ani tehdy nemá k dispozici nástroje účinné a bezpečné léčby.

Proto je nanejvýš žádoucí trvale dbát o optimální životosprávu a o to, co jíme. Mnoho druhů zeleniny a bylin obsahuje látky, které nežádoucí imunitní reakce dovedou koordinovat a rozvoji chronického zánětu zabránit. K tomuto poznatku se člověk dobral už před staletími.

Dary přírody z Orientu

Evropané už dlouho znají kurkumu, zázvor či kadidlovník jako exotické koření i jako léčivé byliny. Od dávnověku se jim připisují významné účinky ochrany zdraví. Soudobí vědci v těchto rostlinách identifikovali především látky, které působí cíleně proti chronickým zánětům v kterémkoli tělesném orgánu, protože tlumí aktivitu mediátorů, jež zánět spouštějí a udržují v chodu. Protizánětlivé účinky těchto látek jsou významné pouze při jejich vysoké koncentraci ve formě doplňků stravy, nikoliv v obsahu běžného koření. Jejich užívání posiluje imunitní systém i nad rámec protizánětlivých účinků.

Úprava životosprávy a účinné látky ze zmíněných bylin jsou návodem, jak nejlépe čelit artritidě, bronchitidě, gastritidě, kolitidě, prostatitidě a všem ostatním  - idám, které podlamují zdraví a zkracují život.

Zánět je reakcí těla na jakékoli poškození některé jeho tkáně způsobené mikrobiální infekcí, chemickým toxinem, úrazem mechanické povahy včetně chirurgických zákroků a ionizujícím zářením. Tuto reakci vykonává imunitní systém.

Akutní zánět je bezprostřední reakcí na ohrožení  a jakmile toto ohrožení pomine, zánět automaticky pomine, a to i bez léčebného zásahu. Akutní zánět obrazně a občas i doslova zachraňuje život.

Imunitní systém zůstává trvale v pohotovosti, aby reagoval na sebemenší poškození, a to i takové, jehož si často nemusíme vůbec být vědomi, ale které má přetrvávající povahu. Příkladem může být infekce v zažívacím ústrojí, částice prachu a v dýchacích cestách nebo věkem podmíněné opotřebení kloubů. To stačí k tomu, aby se rozvinul zánět chronický, kdy se imunitní systém snaží o nápravu něčeho, co napravit nelze vůbec nebo jen v malé míře. Neúspěšná imunitní reakce časem nabírá na síle i díky dalším nepříznivým faktorům a v jejím důsledku paradoxně dochází k ještě většímu poškození tkáně. Ta se pak snadno stává obětí nových infekcí i případného poškození DNA, začátku rakovinotvorného procesu.  Vyvolání a řízení zánětu zvládá imunitní systém s nasazením značného množství nástrojů.

Obranou akci nastartují interleukiny 1 a 6 a tumor nekrotizující faktor alfa. Na místo poškození se přepraví bílé krvinky – neutrofily, monocyty, bazofily, eozinofily a makrofágy, následované signálními molekulami bradykininem, histaminem a serotoninem. Do akce se pak zapojí C – reaktivní protein a fibrinogen. Konečný dozor nad zánětem převezme několik typů prostaglandinů a leukotrienů.

Pokud obranná reakce splnila svůj účel, což je případ akutního zánětu, jiné prostaglandiny, leukotrieny a enzymy ji zastaví. Pokud úspěšná nebyla, prozánětlivé prostaglandiny a leukotrieny ji udržují v chodu a zánět se stává chronickým.

Prostaglandiny a leukotrieny mají povahu hormonů a tvoří se v krvi. Syntézu prostaglandinů zprostředkovávají enzymy cyklooxygenáza 1 a 2, leukonutrienů pak 5 – lypoxygenáza. Jako suroviny k tělesné výrobě těchto protizánětlivých látek slouží některé rostlinné tuky (kyseliny), především kyselina arachidonová.

Medicína postupně objevila několik možností, jak se chronickému zánětu bránit, ale všechny jsou spojeny s více méně závažnými nežádoucími účinky. Nejčastěji jsou užívány léčivé látky ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léčiv, k nimž patří např. kyselina acetylsalicylová, dyklofenak, ibuprofen nebo indometacin. Tato léčiva mají schopnost blokovat syntézu prostaglandinů, tím, že potlačují funkci enzymů cyklooxygenáz. Zánětu tím obrazně řečeno berou vítr z plachet.

Druhou nejužívanější skupinou protizánětlivých léčiv tvoří glukokortikoidy, které celkově utlumují činnost imunitního systému. Nejméně často se užívají blokátory tumor nekrotizujícího faktoru alfa, a to nejen kvůli vysoké ceně, ale i pro jistou nepředvídatelnost nežádoucích účinků. Pozoruhodné protizánětlivé účinky má řada rostlinných látek užívaných v přírodní medicíně. Nicméně jen málo z nich bylo důkladněji vědecky studováno tak, aby bylo možné učinit definitivní závěry o povaze jejich účinků.  Mezi ty zatím nejlépe prostudované patří gingeroly z kořene zázvoru, kurkuminoidy z kořene kurkumy a kyseliny boswellové z mízy kadidlovníku. Jejich zcela zásadní předností je absence jakýchkoli nežádoucích účinků a tudíž i možnost je užívat bez časového omezení.

Gingeroly mají schopnost blokovat enzymy cyklooxygenázu 1 a 2 podobně jako kurkuminoidy, kyseliny boswellové zase blokují enzym 5- lipoxygenázu, takže společně blokují produkci aktivátorů zánětu v širším záběru než jednotlivé látky. Poznatky z posledních let také poukazují na spojitost mezi nárůstem chronických zánětů a narůstající spotřebou určitých rostlinných tuků. Jejich užívání v přípravě jídel bývá paušálně doporučováno jako zdravější náhrada živočišných tuků, což ale platí jen v omezené míře. Množství rostlinných tuků ve stravě je obsaženo ve ztužené formě v margarínech i dalších produktech potravinářské velkovýroby. To má za následek, že  tělo přijímá nadměrné množství suroviny, z níž si pak vyrábí nadměrné množství aktivátorů zánětu.

 

Zobrazit v eshopu