Mastix patří k nejdéle
užívaným léčebným přírodninám v Evropě. Z antického Řecka byl
exportován do zemí Blízkého východu již více než 2000 let před Kristem a v předpeněžní době byl v Palestině užíván i jako platidlo.
Mastix (řecky mastiha, anglicky
mastic) je zvětralý výron mízy ze stromu pistácie lentišku. Získává se řezným
poraněním kmene a následně sušením na slunci. Pro léčebné účely se používá
výlučně mastix z pistácií pěstovaných na ostrově Chios. Zdejší varieta se
liší od pistácií rostoucích volně v celém Středozemí. Roste v půdě
jedinečného složení a je po staletí člověkem kultivována. Její míza obsahuje
látky, které se u ostatních vyskytují pouze v nepatrném množství nebo
nevyskytují vůbec. Mastix je na jihu Evropy užíván v potravinářském
průmyslu jako ochucovadlo, především v pekařských a cukrářských výrobcích
a alkoholických i nealkoholických nápojích. Je také užíván v přípravě
domácích pokrmů. Větší část produkce mastixu z běžných pistácií je užívána
k výrobě laků. Díky svému složení má mastix z ostrova Chios zvláštní
postavení a je veden v Evropském lékopise, stejně jako byl veden ve všech
lékopisech starověku a středověku. Lékopisný mastix usušený v hrudkách na
slunci se mele na jemný prášek, který je pak bezchemickou cestou zbaven
nežádoucích příměsí a případných nečistot.
Jeho standard je kontrolován analytickými metodami. V minulých dobách byl mastix užíván
nejen k léčbě onemocnění trávicího ústrojí, ale i dalších chorob.
Současné znalosti látek ale připouštějí
jejich přímý účinek pouze na gastrointestinální obtíže, přičemž tyto obtíže
mohou negativně ovlivňovat průběh jiných onemocnění. V minulosti se mastix
užíval žvýkáním polosuchých hrudek, dnes se standardizovaný mastix užívá
v přesném dávkování v kapslích nebo tabletách. K účinným látkám
patří specifické poly-a oligosacharidy, které jednak zabíjejí řadu druhů
choroboplodných mikroorganismů včetně H. pylori a S. aureus, jednak poskytují
výživu „přátelským" bakteriím střevní mikroflóry. Jinými významnými látkami
jsou monoterpeny, zejména beta myrcen, které mají protizánětlivý a analgetický
účinek. Vedle antimikrobiální a protizánětlivé aktivity mastix vykazuje i antioxidační a reparační účinek, což znamená, že opravuje mechanická a chemická
poškození slizniční vrstvy stěn trávicí trubice. Toto vícecestné a komplexní
působení mastixu na děje probíhající v trávicím ústrojí z něj dělá
prakticky bezkonkurenční nástroj léčby bez vedlejších účinků.