Doplněk stravy, potravina pro zvláštní lékařské účely a lék

Léky není třeba nijak zvlášť představovat, všichni s nimi máme určité zkušenosti. Podstatnou vlastností léků je umělý původ čili skutečnost, že je nevytvořila příroda, ale člověk. Proto jsou také léky souhrnně označovány jako xenobiotika, což znamená životu cizí. Všechny uměle vyrobené léky vykazují ve větší či menší míře vedlejší nežádoucí účinky. Bohužel existuje dost různých onemocnění, jejímž dopadům na zdraví lze čelit jen s použitím léků, navzdory tomu, že nám tyto léky mohou i škodit. Bez léků se v žádném případě neobejdeme, pokud jsme v ohrožení života. Naproti tomu potraviny pro zvláštní lékařské účely i doplňky stravy mohou obsahovat pouze takové účinné látky, které vytvořila sama příroda.

Povědomí o tom, že může samotná strava významně přispívat k uchování dobrého zdravotního stavu má tisíciletou historií. Za posledních přibližně 100 let badatelé dokázali rozluštit mnohé záhady, které stojí za vztahem výživy a zdraví a popsali nepřeberné množství přírodních látek, které mají pro zdraví člověka konkrétní význam, i těch, které mu škodí.

Vědecké poznání tak dalo vzniknout výrobnímu odvětví doplňků stravy a zvláštních potravin. Od 70.let minulého století postupně většina zemí přijala zákony, kterými se výroba , distribuce a užívání doplňků stravy řídí. Zákonný rámec pro zvláštní potraviny vytvořila Evropská unie v roce 1997. Doplňky stravy a zvláštní potraviny mají většinu vlastností společných.  Obsahují jednu nebo více účinných přírodních látek v izolované a koncentrované podobě, určené k užívání v malých, přesně odměřených dávkách. V čem se tedy liší?

Účinné látky jako vitamíny, stopové prvky, rostlinné kyseliny, steroly, flavonoidy, atp., v těle působí na celou řadu biologických dějů současně. V některých případech je pozitivní účinek na procesy v konkrétním orgánu zjevnější, proto upřednostňujeme tento účinek na úkor ostatních a říkáme, že daná látka prospívá například činnosti jater.

Konkrétně potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahují také látku nebo směs látek, které ovlivňují více dějů najednou. Oproti doplňkům stravy však u látek v potravinách pro zvláštní lékařské účely musí řada lékařských klinických studií shodně potvrdit, že tyto látky mají při pravidelném užívání v konkrétních dávkách přímý a rozhodující pozitivní dopad na konkrétní zdravotní problém. Proto je užívání potravin pro zvláštní lékařské účely spojeno s chronickými onemocněními, zatímco užívání doplňků stravy má především za cíl udržitelnost dobrého zdravotního stavu za okolností, které k jeho zhoršení vedou, například hraniční hodnoty glukózy či cholesterolu v krvi, zvýšený krevní tlak, atp.

Provedení série platných klinických studií u většiny látek užívaných v doplňcích stravy není z ekonomických důvodů realizovatelné.